Únor 2026 ve školní družině

Únor je měsíc studených psích čumáčků a studených psích kastrůlků a také dnů, kdy vyhlížíme sluníčko, jaro, a hlavně jarní prázdniny. Přestože letošní únor byl velmi výživný, co se týče sněhu a mrazu, podařilo se chlapcům fotbalem žijícím, „uškubnout“ pár chvilek, kdy si mohli na hřišti zakopat. Děvčatům se zase podařilo alespoň pár chvilek skákat přes švihadlo. Jinak si všichni museli nechat sportování jen do tělocvičny anebo do třídy. A tak se konečně dostaly ke slovu zase podložky, nově bosičky, malé míčky a jiné naše sportovní pomůcky.

Ale sníh a sněhové radovánky si děti užívaly plnými doušky. Od obyčejného koulování, přes stavění sněhuláků, klouzání až po bobování. Nejvíce ocenili, hlavně chlapci, výpravy do lesa, kdy mohli nejen sledovat stopičky zvířátek a ptáčků, ale i hledat vlastní cestu, ale hlavně jim pomoci doplněním krmítek a krmelců.
Únor byl vůbec měsíc plný zvířátek a ptáčků. Děti pozorovaly ptáčky na všech výpravách a některé to vyladily téměř k dokonalosti a přinesly si i dalekohledy. Také v některých odděleních vyráběly děti krmítka, ať už z papíru anebo z překližky. To je inspirovalo ke sledování a k počítání ptáčků při „Ptačí hodince.“
Ale nezůstali jsme jen u ptáčků. Některá oddělení měla možnost zúčastnit se velice poutavé a zajímavé besedy s mladým a nadšeným chovatelem Lukášem Nerudou, který si připravil pro děti velmi sofistikovanou prezentaci o životě Parosničky nádherné (Kaloula pulchra).
To ale ještě stále ještě není vše. V naší školní družince totiž proběhl úžasný Aktivizační program“ Můj kamarád pes“, který nám představila paní Andrea Kratochvílová spolu se svými dvěma úžasnými čtyřnohými pomocníky. Děti byly opravdu nadšené a spokojené. Dozvěděly se i spoustu zajímavých rad a doporučení o tom, co dělat, když potkám cizího pejska. Také jak se starat o toho svého. Co je potřeba zařídit a jak s ním pracovat a starat se o něj. Není to jen a jen radost, ale i zodpovědnost. Navíc děti, které měly obavy potkat se s pejskem, zjistily, že není, čeho se bát. Nejen že si pejsky hladily, cvičily i tančily s nimi, ale dokonce jim mohly vlastní rukou dát pamlsek.
Opravdu to bylo moc hezké, kamarádské odpoledne plné šťastných psích i dětských úsměvů. Troufnu si říct, že alespoň v našem oddělení radost z psích kamarádů tentokrát předčila a zastínila i radost z karnevalového veselí, které probíhalo ve všech odděleních. A dokonce lehce předčila i nadšení a radost z úspěchu v soutěži „Kostelecký slavík“. A že bylo co poslouchat a hodnotit.
Je opravdu hodně vidět, jak málokdy přijdou děti ke kontaktu s živými, přátelskými a úžasnými zvířátky.
V březnu se jich u nás v přírodě hodně narodí, a tak pšt… choďte pomalu a potichu