Turisticko-adaptační kurz      DEN TŘETÍ

Vstávali jsme za zvuků písničky z Boba a Bobka. Švédské stoly, které se prohýbají pod nánosy těch nejvybranějších pokrmů. To je naše ráno. Dopoledne vyplnila teambuildingová aktivita, třídy soutěžily ve stavění co nejvyšší stavby ze špaget a „maršmelounů“. Největším problémem nebyl návrh stabilní konstrukce, ale mizení stavebního materiálu v mlsných chřtánech. 

Výpočet rovnice s přírodopisnou tematikou a volná pohybová zábava. Obídek, chvilka odpočinku, balení a výlet za dalšími krásami místní přírody. Výklus do sjezdovky, několik hřibů, brodění podzimním listím a už jsme byli u skalního hrádku s vyhlídkou. Mám takový dojem, že i Pepík Rakoncaj by s otevřenou pusou hleděl na naše horolezecké výkony. Dechberoucí výhledy, doplnění energie a rychle na rozhlednu Čáp. Další šplhání kamenitým terénem, jisté skoky, roztažené plíce, kondice olympioniků, heslo „Neznám bolest!“ a už jsme byli na vršku. Nádherný panoramatický výhled a sborové „Jéééé“. Rychlý sestup náročným terénem. Nácvik vyproštění uvízlých osob z bažiny. Čas nám byl v patách. Z tohoto důvodu jsme utvořili družstvo „Chrti“, které mělo za úkol za 10 minut pokořit cca 1 700 m a být včas na večeři. Co vám budu povídat, úkol splněn. Po večeři místní pan provozní (lyšák jeden) přichystal velmi lákavou nabídku happy hours. Zmrzlina za 10 Kč a limonáda za 20 Kč. Ještě teď ráno slyšíme cinkat mince při přepočítávání tržby a pochvalné mručení otřásá zdmi. Podnikatelská myšlenka, žáci s finančním kapitálem – to jde dohromady. Jednoznačné oživení skomírajícího trhu. S finanční osvětou jsme museli dorazit až z Kostelce. Ale my rozhodně nejsme lakomci, rádi se podělíme. Večer přednáška o první pomoci, písnička „Když jde malý bobr spát“ a pak již jen důkladné seznámení s ložním prádlem.