Dopoledne bylo věnováno většinou sportovním aktivitám – přehazovaná, přetahovaná a hula hoop štafeta, která je bavila velmi moc. A aby i mysl nepřišla zkrátka, tak děti skládaly puzzle z mapy Teplických skal (naše vlastnoruční výroba po večerce při dohledu nad tím, zda děti již spí) a intelektuálně sportovní akce Najdi písmeno (je obdivuhodné kolik věcí lze nalézt v trávníku na písmena K a R). Vítězná třída měla přislíbený filmový večer s Netflixem, dle vlastního výběru a občerstvením. Aby to bylo zajímavé, tak poslední akce byla bodována jinak, místo obvyklých 4,3,2 a 1 bod se hrálo vabank – vítěz dostal rozdíl bodů mezi prvním a posledním týmem v průběžném hodnocení zvětšený o 1 bod.
Očekávané drama však nenastalo, s přehledem vyhrála třída 6.C a tak si teď užívá večer. Ale ani ostatní nepřišli zkrátka – hrají deskovky nebo jsou v tělocvičně, kde se sportovně vyžívají (takže nejvíce pinčes a obíhačka)
Oběd jsme trošku posunuli a na odpolední túru jsme vyšli až po 14.hodině. Tentokrát směrem na hrad Skály do Jiráskových skal. Cíl bylo Černé jezírko – přírodní rezervace a bude-li čas, tak možná rozhledna na vrchu Čáp, nebo hrad Skály. Cesta nás vedla okolo teplického kostela P.Marie Pomocné do protějších vrchů, prošli jsme houbovým lesem (mraky masáků, klouzků, ale i celkem dost smrkových hřibů a pravých ryzců) a vyšli nad pastvinami s úžasnými výhledy na okolní hory a hlavně Ostaš. Pak jsme ale museli po silnici, kde byl problém – děti měly snahu neustále jít středem silnice. Brrrr!
U odbočky k Černému jezírku zvídavější zjistili, že na smrku visí obrázek s textem Knížecí pr***l a ona tam opravdu byla! Malá skalka této podoby. Najednou se v nich probudila fotoamatérská vášeň, takže ji možná uvidíte taky ?.
Pak jsme si prošli naučnou stezku se zastaveními, ale to už byli unavení, a tak jen málo nadšenců vyšlo až k informační tabuli o hradu Skály, kde byla rekonstrukce hradu a zakreslen jeho nynější stav. Na povídání o ději stejnojmenného románu A.Jiráska fakt nebyla vhodná chvíle, ono by to pro ně stejně bylo asi tak zajímavé, jako pozorovat schnoucí lak.
Po této odbočce jsme vyrazili na cestu domů, po stejné trase, takže odpadly zbytečné otázky, které odrovnali včerejší lidskou GPS ? a jako celkem vděčné téma se naopak jevilo povídání o večeři.
Té předcházel trénink na generální úklid v pátek, zejména v některých chlapeckých pokojích by se totiž buď mohl natáčet poučný film s ekologickým tématem, třeba Život na smetišti nebo válečné drama z fronty po masivním dělostřeleckém útoku …
Tak, a to je o dnešním dnu vše. Zítra jdeme do Police nad Metují do muzea Merkuru a papírových vystřihovánek, Ostaš asi navrhovat nebudeme, nechceme-li skončit jako kapitán Blight na Bounty.
Držte nám palce ?
