A protože pohyb je důležitý a zdravý, probíhalo cvičení na všech frontách a ve všech odděleních. I o tělocvičnu se sváděl boj, samozřejmě ve smyslu fair play. Některá oddělení využívala dokonce nářadí, jiná se spokojila s náčiním, nicméně všechny děti vždy odcházely příjemně unavené a s rohlíkem úsměvu na obličeji.
Ale nejen sportem žije naše družina. Leden byl také ve znamení různých malířských technik a způsobů. Zajímavá a velmi poučná beseda s panem malířem Jiřím Filípkem byla takovou pomyslnou višničkou na dortu. Děti si totiž mohly samy pod jeho vedením některé techniky i vyzkoušet, a dokonce si i samy nakreslit obrázek.
Děti malovaly, kreslily a tvořily různými technikami i ve svých odděleních. Pak se rády pochlubily vlastní prací na svých nástěnkách, ať už ve třídách nebo na chodbách. Tímto způsobem si alespoň trochu připomínaly, jak vypadá taková zima. A věřte nebo ne, nakonec přece jen přišla.
Taková úplně Ladova zima to nebyla, ale hurá. Podsedáky a boby si přišly alespoň na pár dní na své. A koulovačky a klouzačky? Proběhly také. I sněhový ateliér přišel ke slovu. A naši zahradu hned hlídalo několik sněhových bodyguardů. Malých, velkých, znáte to? Jak se zadaří. Ale nejen sněhuláci zdobili naši zahradu.
Objevily se i sněhové stavby, které slibovaly úkryt před světem nebo jen před kamarádem.
Zima je také známá tím, že se více a lépe jí. Družinové děti zaplnily i školní cvičnou kuchyňku a tam vesele pekly a vařily. Následně pak s chutí a radostí ochutnávaly svoje výtvory.
Vzhledem k tomu, že se blíží konec prvního pololetí, očekávají děti nejen vysvědčení, ale také čekají s netrpělivostí, co jim přinese měsíc únor.
