Dopoledne patřilo dětem: školním, ale i těm školkovým. Večer pak sokolovnu zaplnili rodiče, kamarádi a známí… zkrátka různí přátelé školy. Ti všichni se tak stali součástí tohoto mega projektu a společně s námi tak podpořili tyto vize a sny…
Moc děkujeme za účast. Vážíme si každého z vás!
Bez vás by tolik dětí /deváťáků a osmáků/ nemělo šanci ukázat svým rodičům, že se nestydí a dokážou dělat i dobré skutky a nejenom „zlobit“… a takhle hezky si to prostě užít. A právě pro žáky z devátých tříd to byla také příležitost se touto formou se „základkou“ vlastně rozloučit.
Je dobré nacházet důvody k pochvale a nehledat na dětech jenom chyby. Nepřestanou mít rády nás, ale přestanou mít rády sebe…
Byl to den plný emocí! Zkrátka náročný den! Od rána jsme mohli na pódiu cítit nervozitu, místy napětí, upřímnou radost, chvilkovou únavu a také spontánní dojetí.
I tento rok se píle ,odvaha i věnovaný volný čas naštěstí vyplatily a 8mi měsíční práce a tréninky přinesly svoje ovocíčko? Myslím, že na sebe mohou být všichni právem pyšní. Ono je popravdě bavilo i to hromadné nacvičování, při kterém sbíraly cenné zkušenosti. Takže…. jak se říká: „I cesta je cíl..!“
A navíc… každý potřebuje občas zažít úspěch!
Věřím, že každý si tam našel nějakou tu „svou“ písničku, kterou si mohl pobrukovat s námi.
Když se hudební večer přiblížil ke svému konci, tak jsme si posluchače prověřili společnou písní od Michala Davida: „Pár přátel“. Bylo vidět, že diváci od minule dotrénovali chybějící slova a fráze a tak se podařilo vytvořit super veliký sbor.
Na úplný závěr zazněla poslední píseň a nastalo loučení. Skončil další krásný příběh, v němž hráli hlavní roli žáci 8.A,B,C a 9.A,B … příběh, na který nejde nezapomenout…
Každopádně to všechno hrozně rychle uteklo, ale ten pocit… ten zůstal a zůstane?
! DĚKUJEME !
